Nezpočet chutí rýže

Rýže je oblíbenou potravinou lidí po celém světě. Své pevné místo v našem jídelníčku zaujímá již tisíce let. V současné době je hned po pšenici nejčastěji pěstovaným druhem obilí na světě. Pojďme si tedy o ní něco více povědět.

Rýži řadíme do čeledi lipnicovitých, je to tedy travina, která ke svému růstu potřebuje dostatek tepla a vláhy. Většina světové produkce rýže pochází z Asie. V Evropě se rýže pěstuje zejména ve španělské Valencii, italském Piemontu a v oblastech jižní Francie.

Základní dělení rýže je divoká a pěstovaná. Divoká rýže je považována za opravdovou lahůdku, je ceněna pro lehce oříškovou chuť a pro svůj bohatý obsah zdraví prospěšných látek. Divoká rýže není rýží v pravém slova smyslu, jedná se o semena severoamerické vodní trávy. Pojem pěstovaná rýže v sobě skrývá ostatní druhy – dlouhozrnnou, středozrnou a kulatozrnou rýži.

 

Odrůdy rýže

1. Hnědá rýže „natural“: má ponechaný, částečně obroušený obal, díky kterému si zachovává většinu cenných látek (vitaminy skupiny B, hořčík, fosfor, vápník). Má vyšší obsah tuku.

 

2. Bílá rýže: během zpracování se brousí a loupe – nemá tak vnější slupku, klíček ani povrchovou vrstvu. Neobsahuje ani příliš tuku ani příliš prospěšných látek. Je to nejrozšířenější a nejvyužívanější typ obiloviny.

 

3. Barevná rýže: patří tady například thajská červená nebo indonéská černá lepkavá rýže.

 

4. Parboiled rýže: zpracovává se speciální metodou – rýžová zrna se namočí do vody, díky páře a vysokému tlaku se živiny vtlačí do vnitřní části zrn. Tento druh rýže si uchovává až 80% prospěšných látek, po tepelné úpravě zůstává sypká.

 

5. Basmati rýže: má jemnou oříškovou chuť a vůni, je bezlepková. V Indii se z ní připravuje tzv. pilaf (směs rýže, rozinek a kešu oříšků, která je ochucená výrazným kořením).

 

6. Jasmínová rýže: má jemnou květinovou vůni, po uvaření zůstává lepkavá.

 

7. Patna: rýže s dlouhými štíhlými zrnky, po uvaření zůstává suchá a sypká.

 

8. Arborio: Italové z této rýže připravují svá vyhlášená rizota. Během vaření hojně vstřebává tekutinu a tím získává krémovou konzistenci.

 

9. Carnaroli: bílá oválná rýže, taktéž dobře vstřebává vodu, je tedy vhodnou alternativou při přípravě rizota.

 

Příprava

 

Existuje mnoho způsobů přípravy rýže, závisí ale vždy na konkrétním typu rýže a typu pokrmu, který rýži bude obsahovat. Jednoduché to není ani se samotným proplachováním rýže – určitě se vždy podívejte na obal, jestli rýži proplachovat či nikoli (rýže může být nevhodným propláchnutím znehodnocena) a jak dlouhá je doporučená doba vaření.

 

Divokou rýži vařte ve velkém množství slané vody asi 45 minut a poté přebytečnou vodu slijte přes cedník. Při vaření basmati nebo jasmínové rýže se držte pravidla „jeden díl rýže, dva díly vody“. Tyto druhy absorbují všechnu tekutinu, není je tedy nutné po uvaření slévat.

 

Jestliže chcete připravit rýži na rizoto, pak ji nejprve orestujte na olivovém oleji nebo másle a tekutinu (voda, vývar nebo bílé víno) postupně přilévejte. Tímto způsobem získá rýže krémovou konzistenci.

 

Nádoba na vaření rýžeDoba vaření

 

Bílá dlouhozrnná rýže: 15 – 20 minut

 

Bílá rýže parboiled: 15 – 20 minut

 

Celozrnná rýže: 20 – 25 minut

 

Hnědá rýže natural, divoká rýže: 35 – 45 minut

 

Hnědá rýže parboiled: 18 – 20 minut



/uploads/banners/varto/tefal.jpg
/uploads/banners/varto/tescoma.jpg